Uprostřed rozsáhlé kopcovité, lesnaté a rybničnaté Českomoravské vrchoviny, po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou, leží starobylé město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí. Více...
Doplníme později.
Statutární město Jihlava se začalo výrazněji věnovat problematice cyklodopravy a výstavbě stezek pro cyklisty od roku 2001, kdy byl postaven 1. úsek tzv. „První cyklostezky“ na ulici Romana Havelky. Do současné doby (stav k 31. 3. 2014) bylo vybudováno a uvedeno do provozu celkem 12,32 km cyklistických stezek (z toho je 1,55 km cykloobousměrek a 0,40 km cyklopruhů a piktokoridorů). Budování cyklostezek je omezeno problémy nejen finančními, ale hlavně majetkovými. Také ne všude se cyklostezka „vejde“. Proto je mnohdy výstavba rozdělena na jednotlivé úseky. Více zde a zde
Informace o cyklodopravě jsou pak také dostupné na tomto odkaze: http://jihlava.dobramesta.cz/cyklisticka-doprava
Jihlava v minulosti příliš nebyla nakloněna masivnímu rozvoji cyklistiky. Bylo to dáno jednak terénem, podnebím, ale i podmínkami, které na Vysočině panují, a také tehdejšími postoji radnice. V České republice jsou samozřejmě města, kde má používání kol obrovskou tradici a podmínky přímo ideální. V hlavách některých obyvatel Jihlavy je dosud zakořeněn názor, že zde žijeme v podmínkách horských, někdy až velehorských. Avšak není tomu tak. Ze zkušeností i z jiných měst a regionů, nejsou podmínky a terén vždy tím hlavním důvodem, proč lidé nevyužívají kolo.
Skutečná podpora cyklistiky v Jihlavě začala před zhruba deseti lety. Jihlava se zavázala dodržovat a naplňovat plány cyklotras a cyklostezek navržené v Generelu cyklistické dopravy a cyklotras z roku 2003. Město tím dalo jasně najevo, že chce aktivně podpořit rozvoj cyklistiky. V té době byla cyklistika nastupujícím trendem a rozvíjela se jako plnohodnotná alternativa k osobní automobilové dopravě. Obrovský potenciál byl i v rekreační cykloturistice. To se potvrzuje v posledních letech a tak cykloturisté, například díky projektům jako Stříbrné pomezí nebo Cyklostezka Jihlava-Třebíč-Raabs, stále častěji objevují kouzlo Jihlavy a celé Vysočiny.
Zástupci města se aktivně účastní všech konferencí a seminářů věnovaných cyklodopravě. Několik let zde fungovala i pracovní cykloskupina. Bohužel nebylo moc příležitostí k setkávání se zástupci podobných skupin z jiných měst. Až časem postupně zjišťujeme, jak moc jsou taková setkání důležitá a že všechna města se setkávají s podobnými problémy. K jejich řešení se velice úspěšně uplatňuje známé rčení: Víc hlav, víc ví. Také poučení z chyb a zkušenosti z jiných měst jsou k nezaplacení. Rádi bychom také využili řešení, která se osvědčila v jiných městech (českých i evropských).
Přistoupení k Asociaci tedy bereme jako příležitost k setkávání, spolupráci a k hledání motivace a dobrých nápadů, jak dále rozvíjet město ku prospěchu cyklodopravy. Podpora ze strany týmu kolem národního cyklokoordinátora je velice důležitá. Projekty jako CentralMeet Bike, cyklostrategie.cz nebo českojede.cz jsou unikátní jednak svým rozsahem a také s jakou profesionalitou vznikají. Doufáme, že se v budoucnu budeme moci ohlédnout a zpětně tyto projekty hodnotit jako něco, díky čemu se změnila legislativa, myšlení lidí a chuť používat kolo nejen jako sportovní náčiní. Budeme také velice hrdí, když se řekne, že na těchto změnách se podílela i Jihlava.
Statutární město Jihlava ve spolupráci s 26 partnerskými obcemi vytvořilo v roce 2011 ve svém okolí turistický systém o celkové délce 270 km. Unikátní dopravní značení v podobě očíslovaných rozcestníků (patníků), návěstí a upřesňujících značek provází pěší i cyklisty po památkách a zajímavostech regionu. Tento systém také využívá stávající turistické a cyklistické trasy. Realizace projektu proběhla v letech 2009-2011 za finanční pomoci Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod. Více...
Vývoj, kterým prošla při budování svého dopravního systému západní města, dnes označovaná jako cyklistická, měla historicky vždy přibližně stejné fáze. Jak ukazují naše zkušenosti, Jihlava a ostatní česká města procházejí stejným vývojem. Zatímco v západní Evropě trval tento vývoj zhruba posledních 30 let, jinde stačila k vytvoření základní sítě pro bezmotorovou dopravu poloviční doba. Příkladem mohou být německá města jako například Drážďany či Lipsko, která měla před dvaceti lety výchozí pozici srovnatelnou s ČR. Po sjednocení Německa začala obě města velmi rychle měnit svůj dopravní systém a výsledky jsou dnes viditelné na první pohled. Více...
Souhrnní informace jsou na webu www.jihlava.dobramesta.cz
Partneři: Česko jede - Akademie městské mobility - www.kamvpraze.info - Univerzita Palackého v Olomouci - Velvyslanectví Dánského království - City Changers
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Partnerství pro městskou mobilitu a s uvedením zdroje.