Česko jede


Naše země má dlouhou tradici v podpoře cykloturistiky. Délka chráněných cest pro bezpečnou jízdu na kole u nás čítá celkem 3240 km, další tisíce kilometrů bezpečných cest vznikly ve městech v podobě jízdních pruhů pro cyklisty. Města a obce nebo jejich svazky mohou k jejich financování využít mimo jiné i zdrojů ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).

Od roku 2000 SFDI investoval více než 1,9 miliardy korun na výstavbu cyklistických stezek a jízdních pruhů pro cyklisty (údaj je z roku 2018). Další 3 miliardy korun směřovaly na podporu projektů ke zvyšování bezpečnosti chodců a osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace.

Postavit cyklostezku přesto není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Českou republiku křižuje síť dálkových tras, jejichž kvalita je velmi rozdílná. Prakticky každá z dálkových tras přitom využívá alespoň zčásti silnice, kde cyklisté jedou společně s motorovou dopravou, či náhle končí v terénu.

Jak na problémy

Na základě jednání s kraji, obcemi a městy spolek Partnersví pro městskou mobilitu definoval několik neuralgických bodů, jejichž odstranění by znamenalo podstatné zlepšení podmínek pro výstavbu cyklistické infrastruktury:


  • Chybí přehled nutných investičních potřeb do cyklostezek. Některé kraje připravují realizaci delších a nákladnějších úseků cyklotras a cyklostezek na dálkových a krajských koridorech. Současné podmínky SFDI neumožňují čerpání nákladů ve vyšších částkách, jednotlivé náklady často mohou překročit 100 mil. Kč., někdy nelze rozdělit stavbu na více samostatných úseků. V takovém kontextu by bylo vhodné předjednat, aby pro jednotlivé roky byl rozpočet na tyto projekty připraven.

  • Cyklistické stezky a cyklistické trasy na hrázích Povodí. Obce i kraje musí řešit vysoké nájmy a zvýšené náklady na realizaci cyklostezek a cyklotras na hrázích řek. Jedná se o milionové částky, které jsou hrazeny z rozpočtů obcí a krajů, jedná se o neuznatelný výdaj vzhledem k čerpání finančních prostředků ze SFDI. Zároveň není dořešena výstavba cyklistických komunikací na protipovodňových hrázích.

  • Cyklostezky, cyklotrasy, a cyklopruhy ve vztahu ke státním a krajským komunikacím. I když SFDI podporuje údržbu silnic I., II. , III. tříd, nedaří se na nich automaticky zřizovat cyklistické pruhy, tam kde to norma umožnuje a tam kde se to jeví jako nejvýhodnější varianta.

  • Není dořešena role krajů při podpoře cyklistické dopravy a městské mobility. Na jedné straně se jedná o výstavba problematických úseků na dálkových trasách, tedy v úsecích, kde malé obce nemají finanční prostředky na jejich výstavbu, na druhé straně je to otázka spoluzodpovědnosti kraje za řešení infrastrukturálních projektů, které mají pomoci s řešením městské mobility.

  • Cyklostezky a cyklotrasy ve vztahu ke státním a krajským komunikacím. Často chybí koncepční řešení cyklistické dopravy při realizaci velkých železničních staveb s využitím výstavby nových železničních koridorů a navazujících obslužných komunikací také k vedení nových cyklotras, či cyklistických koridorů. Obce i kraje musí řešit vysoké nájmy při vedení cyklistických tras kolem železnice, kde je to často nejvhodnější.

  • Není dořešena dotační politika na údržbu účelových komunikací.

Co se podařilo

Pro vyjednání s ministerstvy a dalšími institucemi pro systémovou podporu městské mobility a cyklistické dopravy v České republice byl nominován Ing. Zahradníček, náměstek hejtmana Olomouckého kraje. Náměstek byl touto rolí pověřen dne 21. 9. 2018 na Komisi dopravy Asociace krajů ČR, která proběhla v Uherském Hradišti, na základě společné prezentace Asociace měst pro cyklisty a Olomouckého kraje.

Ve vztahu k dálkovým trasám proběhla společně s Nadací Partnerství dvě setkání s kraji (6. 4. Praha, For Bikes, 24. 10. Pardubice)