Klatovy jsou s 23 000 obyvateli druhým největším městem Plzeňského kraje, leží 43 km jižně od Plzně v podhůří Šumavy. Vedle původní trhové osady Klatova založil český král Přemysl Otakar II. okolo roku 1260 město s pravidelným čtvercovým půdorysem. Ve 13. století tudy procházela obchodní stezka spojující Čechy s Bavorskem. Rozvoj řemesel, obchodu i četná privilegia českých panovníků přinesly městu velký rozkvět. V 16. století se Klatovy stávají jedním z nejbohatších měst českého království také díky pěstování chmele. Dějiny města výrazně ovlivnili jezuité, kteří z Klatov učinili centrum vzdělanosti regionu a zanechali tu po sobě perly barokní architektury. V průběhu 19. století se zde začínají pěstovat a šlechtit karafiáty, které město proslavily daleko za hranicemi naší vlasti. Více...
1) Cyklostezka Mochtín
2) Stezka pro pěší a cyklisty podél silnice I/22 v obci Sobětice
Černá věž v jihozápadním rohu náměstí je zdaleka viditelnou dominantou města. Stavbu věže zadalo prosperující královské město roku 1547 italskému staviteli Antoniu de Salovi. Roku 1758 město zachvátil velký požár, při němž se roztavil původní zvon, a věž byla ožehnuta plameny. Začalo se jí říkat Černá věž. Celková výška věže dosahuje 81 metrů, nahoru vede 226 schodů.
Se stavbou klatovské radnice se započalo v roce 1557 a dokončena byla o dva roky později jako první jednopatrová budova na náměstí. Celková přestavba se uskutečnila v letech 1848-1850 v empírovém slohu. V letech 1923-1925 proběhla poslední z velkých přeměn této budovy. Bylo přistavěno další patro a novorenesanční štíty podle projektu architekta Josefa Fanty.
Kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie a sv. Ignáce, jezuitský, a katakomby Klatovy, náměstí Míru
Jezuité se v Klatovech usadili roku 1636 a snažili se převést protestantské obyvatelstvo na katolickou víru. Základy jezuitského kostela byly položeny roku 1656, staviteli byli Dominik Orsi a Carlo Lurago. Interiér kostela, hlavní oltář a kupoli vyzdobil obdivuhodnými iluzivními freskami J. Hiebl. V kryptách pod kostelem najdeme rozsáhlé katakomby, do nichž byli pochováváni v letech 1674 – 1783 řádoví bratři a šlechta sympatizující s jezuity. Těla zemřelých byla konzervována působením systému větracích kanálů, proudící vzduch dokonale vysušil uložená těla. Dodnes se jich zachovalo třicet osm.
O cyklistice ve městě – historie a vývoj
Dlouho byly Klatovy mezi cyklistickou veřejností známé jen jako dějiště Krále Šumavy, jednoho z největších závodů horských kol na území České republiky. Tato nálepka dlouho podporovala i poměrně zakořeněný názor, že zde panují spíše podhorské podmínky a že zdejší terén není příliš vhodný pro masivnější používání jízdního kola jako dopravního prostředku a při rekreačním vyžití nejširších vrstev obyvatelstva, ne jen sportovně založených jezdců na horských kolech.
To se naštěstí v průběhu posledních let změnilo a dnes to nejsou jen krásné cesty a stezky pro horská kola v okolních lesích, co láká cyklisty k projížďce po Klatovech a okolí. Je to
i mnoho kilometrů nových bezpečných cyklotras a cyklostezek, které byly od roku 2004, kdy zde začala skutečná podpora výstavby cyklistické infrastruktury, do současnosti vybudovány na území města a sousedních obcí. Úsilím představitelů Klatov a pro cyklistiku nadšených starostů okolních obcí (Běšin, Vrhavče, Dolan a Švihova) vznikla bezpečná cyklistická trasa
č.38, která vede nenáročným terénem v údolí Drnového potoka a řeky Úhlavy a je hlavním cyklistickou tepnou oblasti Klatovska. Na této trase bylo v období let 2004 – 2012 v úseku Běšiny – Klatovy – Švihov vystavěno několik úseků separátních cyklostezek (vč. kryté cyklolávky v Klatovech), jejichž celková délka činí téměř 14 km.
Cyklistická trasa č. 38 od Běšin po Švihov je díky své bezpečnosti, minimálnímu převýšení ideálním místem pro výlety s dětmi či kondiční jízdu na kole všech věkových skupin obyvatelstva, včetně seniorů. Početnou skupinu uživatelů cyklostezek tvoří in-line bruslaři, kteří zde nacházejí ideální podmínky.
Na cyklisty bylo myšleno i při výstavbě nově budovaných komunikací v okrajových částech města. Nové úseky bezpečných cyklotras byly v roce 2012 dokončeny podél severozápadního obchvatu Klatov, kde dnes vede 4 km dlouhá cyklotrasa.
Další cyklostezka v délce 1,3 km byla na podzim 2012 dokončena podél místní komunikace Za Čedíkem a propojuje cyklotrasu č. 38 z městského parku s Plánickou ulicí.
Na konci roku 2016 byl realizován projekt s názvem „Smíšené stezky pro chodce a cyklisty v Mercandinových sadech". Jedná se o výstavbu a rekonstrukci stezek pro chodce a cyklisty, jenž je součástí celé obnovy historického centrálního městského parku. Zahrnuje obnovu osvětlení, mobiliáře, drobné architektury a především cestní sítě vč. cyklostezek. Cestní síť je provedena tak, aby vyhovovala pobytu lidí v parku a zároveň, aby cesty obsloužily hlavní tranzitní směry. Odděluje trasy pro jednotlivé druhy dopravy (auta, chodci, cyklisté) a současně přináší i novou podobu zahradního parteru před Kolonádou, který je koncipován jako hlavní odpočinkový prostor parku.
Byla provedena jednak rekonstrukce společné stezky pro chodce a cyklisty od mostu u Technických služeb k přechodu na silnici I/27 u Čedíku a navazující úsek od tohoto místa k nově vybudovanému přístavišti lodiček u rybníku v parku. Dále výstavba nového úseku stezky od mostu kolem plochy u TS k zahradnictví, kde se napojí na stávající cyklostezku do Lub. Tyto úseky jsou součástí již existujících a vyznačených cyklotras č. 38 (Luby - Klatovy) a č. 2081 (městský park - Za Čedíkem - Plánická ulice). Stezky jsou vybudovány s novým asfaltovým povrchem, který umožní bezpečný a pohodlný pohyb všem uživatelům, vč. in-line bruslařů. Součástí stezek jsou i stojany na kola a další mobiliář (infopanely, lavičky apod.). Celková délka nově vybudovaných smíšených stezek činí 0,466 km.
Cyklodoprava v číslech:
3,655 km vybudovaných cyklostezek
5,785 km vybudovaných stezek pro pěší a cyklisty
6,613 km vybudovaných komunikací na cyklotrasách
52 km značených cyklotras
Cyklotrasy procházející městem:
dálková Šumavská“ cyklotrasa 38: Železná Ruda – Běšiny - Klatovy – Švihov – Přeštice - Merklín
dálková cyklotrasa 305: Sušice – Klatovy – Koloveč – napojena na cyklotrasu č. 3
místní cyklotrasy: 2035, 2052, 2054, 2054A, 2076, 2081.
Plány do budoucna:
V plánech klatovských úředníků a vedení města je vybudování cyklostezky z Klatov do Beňov podél nebezpečné silnice I. třídy I/22. Výhledově pak i do Sobětic, rovněž podél I/22. V souvislosti s výstavbou „velkého obchvatu Klatov“ se počítá i s cyklostezkou do Čínova a napojení cyklostezky ve směru na Slavošovice, resp. Bolešiny. Tím by byly zajištěny bezpečné cyklistické trasy v hlavních dopravních a rekreačních směrech.
Přes nesporné úspěchy ve výstavbě nových cyklostezek na Klatovsku v posledním desetiletí je však stále co vylepšovat. Všem cyklistům jistě chybí fungující úschovny kol, a to jak na klatovském nádraží, tak zejména v historickém centru města. Dílčí cyklistické propojky či „zpřístupnění“ některých stezek pro společný provoz chodců a cyklistů by si zasloužily i další části města.
Připravuje se:
Vybudování úschovny kol v rámci přestavby veřejných toalet v centru města Klatov.
Stezka pro pěší a cyklisty Klatovy-Beňovy – délka cca 1,5 km.
Stezka pro pěší a cyklisty Klatovy-Čínov – délka cca 0,8 km.
Stezka pro pěší a cyklisty Klatovy-Sobětice – délka cca 0,7 km.
Stezka pro pěší a cyklisty v obci Sobětice – délka cca 0,5 km.
Kontakty
Městský/Místní cyklistický web:
Městská turistická organizace:
Klub českých turistů Klatovy, tel. 732 624 406, www.kct-klatovy.cz ,
Infocentrum:
Městské informační centrum Klatovy, tel. 376 347 240, 250, www.klatovy.cz, mail : icklatovy@mukt.cz ,
Cykloorganizace ve městě:
Triatlon klub Klatovy, 608406002, www.authorkralsumavy.cz,
Autor: Bc. Luboš Broukal, Hospodářský odbor, Město Klatovy
Cyklotrasa č. 38, jejíž součástí jsou cyklisty a bruslaři hojně využívané úseky cyklostezek a přístupových komunikací od Běšin přes Klatovy až po Švihov, je součástí mezinárodní dálkové cyklotrasy Plzeň–Klatovy– Železná Ruda–Deggendorf–Mnichov.
Nové úseky na území města i další úseky, které cyklisty s minimálním převýšením bezpečně dovedou přes Dolany až do Švihova, v opačném směru přes Luby a Vrhaveč do Běšin, byly v průběhu let 2006 – 2011 vybudovány s finanční podporou Evropské unie z prostředků programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika–Svobodný stát Bavorsko 2007–2013. Více...
Město Klatovy dlouhodobě vytváří síť cyklostezek a cyklotras ve městě samém i v nejbližším okolí. Zároveň také myslí na to, aby si měli cykloturisté kde odpočinout. Kromě devíti stávajících odpočívek, která jsou umístěna v blízkosti cyklostezek, došlo v letošním roce k vybudování dalších šesti nových odpočinkových míst. Ta byla zřízena podél stávajících vyznačených cyklistických tras.
Jsou vybavena dřevěným přístřeškem se stolem a lavicemi, dřevěnými stojany na kola, panely s cykloturistickou mapou a odpadkovým košem. Více...
Pro účely organizování dopravy na území města vydává Rada města Klatov dle zákona č. 19/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, Nařízení města Klatov.
Dne 19. 1. 2016 schválila Rada města Klatov změnu tohoto nařízení - Nařízení města Klatov č. 1/2016, o stání silničních motorových vozidel ve vymezených oblastech na území města Klatov. Důvodem této změny je umožnění výhodného krátkodobého stání na náměstí Míru pro využití služeb, které jsou zde soustředěny. Pro tyto potřeby je vyčleněno 32 parkovacích míst ve spodní části náměstí.
Dle tohoto Nařízení jsou vymezeny oblasti města, ve kterých lze použít parkoviště za úhradu.
Zpoplatnění na parkovištích se týká doby pondělí – pátek od 8.00 do 18.00 hodin, sobota od 8.00 do 13.00 hodin, neděle bez zpoplatnění. Více...
Partneři: Česko jede - Akademie městské mobility - www.kamvpraze.info - Univerzita Palackého v Olomouci - Velvyslanectví Dánského království - City Changers
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Partnerství pro městskou mobilitu a s uvedením zdroje.