O asociaci


Záleží nám na místech, kde žijeme. Jsme starostové, primátoři, členové městských zastupitelstev, ale i občané, kteří chtějí zlepšovat prostředí ve svých městech. Víme, že jízdní kola sem patří stejně jako veřejná doprava, pěší a automobily. Chceme budovat integrovanou dopravu, ne rozdělovat obyvatele na cyklisty a řidiče. Podílíme se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních i nelegislativních opatření týkajících se oblasti městské mobility, chceme být partneři pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci.

Asociace měst pro cyklisty je celostátní, dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, založenou jako zájmové sdružení právnických osob. Členy Asociace jsou obce, měst, svazky a neziskové organizace. Činnost Asociace je založena především na aktivitě starostů, primátorů a členů zastupitelstev obcí a měst, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémům spojených s městskou mobilitou a otázkami dopravy.




Novinky

3 / 10 / 2014
Překvapivý pohled vedoucího odboru dopravy Lipska na cyklistickou dopravu


Původně to měl být obyčejný rozhovor o řešení cyklistické infrastruktury ve městě, které patřilo před 25 lety k výhodoněmeckému bloku a stálo tak na pomyslné startovací čáře společně s českými a slovenskými městy. Lipsko přitom dnes patří k městům s nejvyšší kvalitou života v Německu. 

Torben Heinemann pracuje jako vedoucí odboru dopravy města a jeho pohled na život ve městě, na udržitelnou dopravu, její vliv na "místa s dobrou adresou", ale také třeba na úlohu cyklistických přileb byl pro naše města velmi přínosný. Dokonce tak, že bychom se rádi vámi podělili o několik jeho myšlenek. Kdyby jen 25% našich vedoucích odboru dopravy myslelo jako on, kde by byla naše města?

1/ Udržitelná doprava je základní podmínkou pro celkovou kvalitu života

Podle názoru vedoucího odbrou dopravy Lipska Torbena Heinemanna je základním cílem města zvýšení celkové kvality života, v duchu sloganu „město s dobrou adresou“. Všechny ostatní faktory jsou této hlavní myšlence podřízeny.

„Naším cílem je zvýšit kvalitu života a přitáhnout průmysl a nové obyvatele do města. Pokud je město atraktivní pro život a je tam dostatečně silný průmysl, ekonomika bude následovat a poroste,“ řekl o tom Torben Heinemann. V roce 1989 bylo město Lipsko součástí bývalého východního bloku. „Před pětadvaceti lety byla ekonomika v troskách, lidé opouštěli město a v centru bylo mnoho zřícených neobyvatelných domů,“ vzpomínal Heinemann. „Základním cílem bylo získat identitu. Lidé měli teprve zjistit, proč žít v Lipsku. Pro nás to znamenalo vytvořit nové atraktivní centrum, to znamená především obchody, zrekonstruovat staré domy, aby byly znovu obyvatelné. Před patnácti lety tu byla nezaměstnanost na úrovni téměř 25 %, dnes je to méně než 10 %. Počátkem 90. let z města odešlo více než 100 tisíc lidí, to je zhruba 20 % populace města. Dnes se lidé stěhují zpátky do města, protože je atraktivní pro život. Jsou tu nové pracovní příležitosti, především v automobilovém průmyslu, ale také souvislosti s letištěm, tedy v logistice.“

Do města přišly nové společnosti, investují tu a rozvíjejí tady svoje výrobní závody. Dnes je možné říci, že životní úroveň v Lipsku je na poměrně vysoké úrovni v porovnání se zbytkem Německa.

S tím souvisí i další ze strategií Lipska, tedy být „město přátelské k rodině“. Na ulicích jsou často k vidění rodiče s malými dětmi, přímo v centru se nachází univerzitní komplex, takže Lipsko zůstává poměrně mladým městem.

Torben Heinemann o tom říká: „Důležité je pro nás dostatek místa ve školkách a jeslích. Naším cílem je, aby 80 % dětí ve věku mladším než 3 roky mělo místo v zařízeních pro denní péči (tedy v jeslích). Proto je tu v plánu zbudovat 16 nových zařízení pro tyto děti, to je více než v jiných německých městech. V Lipsku se každoročně narodí 6000 nových dětí, další obyvatelé se stěhují do města. Ročně se tak populace Lipska zvyšuje o 10 až 12 tisíc nových lidí. Ve výsledku to je velmi rychlý růst populace, hlavně když zvážíme, že před 20 lety se stěhovali pryč. Také na tom je vidět, kolik času bylo třeba ke změně.

Jestli tedy můžeme udělat nějaký závěr, podle zkušeností z Lipska je nejdůležitější pracovat na zvýšení celkové kvality života a průmysl a celková ekonomika s pracovními příležitostmi potom reagují ekonomickým růstem. Kde se dobře žije, tam budou fungovat také obchody - to je hlavní krédum Lipska.

2/ V Německu nebyly uzákoněny povinné přilby. Proč?

Jak víme, tak v Česku je helma povinná do 18 let. V Sasku ale cyklistické helmy nejsou povinné. Bezpečnost cyklistů zajišťují města jiným způsobem, především omezováním rychlosti v centru a budováním bezpečné infrastruktury (cyklostezky a cyklopruhy podél frekventovaných silnic).

Torben Heinemann to dokumentoval praktickými příklady ze svého města: „V první řadě se snažíme zlepšovat infrastrukturu. Helma je v každém případě užitečná a doporučujeme ji. Pokud ale dojde ke srážce cyklisty s autem ve vysoké rychlosti, helma příliš nepomůže. Podle našich zkušeností je rozhodující rychlost auta, proto se snažíme především snížit maximální povolenou rychlost. Většina rezidenčních čtvrtí má rychlost omezenu na 30 km/h, prakticky celé centrum města je v režimu 20 km/h. Na ostatních silnicích je maximální povolená rychlost 50 km/h. Na takových silnicích ale potřebujete oddělenou infrastrukturu pro cyklisty - nejlepší jsou oddělené cyklostezky, druhou volbou řešení je potom cyklopruh. Ale to platí jen pro ulice, kde je povolená rychlost větší než 30 km/h, v ostatních to nepotřebujete.“

Většina centra města je tak v režimu pěší zóny, případně zóny 20. Město má s touto praxí velmi dobrou zkušenost, statistiky smrtelných úrazů dlouhodobě klesají. „Pokud jde o bezpečnost, před 15 lety jsme měli v Lipsku 22 smrtelných zranění, vloni to byly 3 úmrtí v důsledku dopravních nehod,“ tvrdí Torben Heinemann.

Vedoucí odboru dopravy poukázal přitom na obecný princip vlastní zodpovědnosti. „Ke kvalitní adrese a dobrému životnímu stylu patří také možnost jezdit na kole. Zvyšování počtu cyklistů je naším cílem, proto na ně nepřenášíme vinu, ale především se snažíme vytvořit jim dobré podmínky.“ Podle něj diskuse o zavedení povinných cyklistických příleb proběhla. Každému zákonu předchází totiž v Německu důkladná veřejná diskuse. „Především u dětí se přitom hovořilo o přenášení zodpovědnosti,“ říká Torben Heinemann a dodává: „Podobný výsledek měla také diskuse v Duryňsku. Zde došli k závěru, že dítě bez přilby, které se zraní, by v takovém případě ztratilo nárok na pojištění. Není přitom možné vyžadovat po rodičích, aby stále měli své děti pod kontrolou. Snažíme se je proto ochránit především vytvořením bezpečného prostředí.“

Podle zkušeností ze zahraničí vede zavedení povinnosti nosit helmu ke snížení zájmu o používání jízdního kola jako každodenního dopravního prostředku. „Jestli chcete mít aktivní procyklistickou politiku, musíte v první řadě budovat bezpečnou infrastrukturu. Zákon o povinných přilbách jde v důsledku opačným směrem,“ řekl Heinemann a uzavřel: „Zákon o povinném nošení helem nemůže být použit jako výmluva pro absenci bezpečné infrastruktury.“

Podle závěrů z Lipska by proto diskuse o bezpečnosti měla kromě pasivních ochranných prvků (cyklistické helmy, osvětlení cyklistů a reflexní prvky na kole a na oděvu) rozšířit také o témata:

Nadřazení tématu celkové kvality života potom zahrne nejen omezení motorové dopravy, ale bude pozitivním tématem pro celou společnost a může tak být lépe přijímána. Kvalita života přitom zahrnuje nejen udržitelnou dopravu, ale souvisí také s ekonomickou prosperitou, dobrým pracovním uplatněním, dobrými možnostmi pro studium a kulturní vyžití a podobně. A s těmito tématy udržitelná doprava velmi podstatně souvisí.

Novinku připravila Jitka Vrtalová

Torben Heinemann, foto: Jaroslav MartinekCentrum Lipska je v režimu pěší zóny, kde je rychlost omezena na 20 km/h, foto: Jitka VrtalováHlavní nádraží v Lipsku, foto: Jitka VrtalováCentrum Lipska, foto: Jitka VrtalováŽivot před hlavním nádražím v Lipsku, foto: Jitka VrtalováLipsko - život v centru města, foto: Jitka Vrtalová


« zpět | přehled


Úvod
Novinky
Dobrá adresa
Aktivity
Členové
Jak se stát členem
Partneři
Kontakt
Pro média, dokumenty
Odkazy

Web je realizován v rámci projektu Central MeetBike prostřednictvím programu CentralEurope,
který je spolufinancován ERDF.

cyklistická akademie

 

Copyright © cyklomesta.cz
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Asociace měst pro cyklisty a s uvedením zdroje.

Partneři: Česko jede - Cyklistická akademie - www.kamvpraze.info - Univerzita Palackého v Olomouci - Velvyslanectví Dánského království

mapa webu Webdesign STUDIO VIRTUALIS