O asociaci


Záleží nám na místech, kde žijeme. Jsme starostové, primátoři, členové městských zastupitelstev, ale i občané, kteří chtějí zlepšovat prostředí ve svých městech. Víme, že jízdní kola sem patří stejně jako veřejná doprava, pěší a automobily. Chceme budovat integrovanou dopravu, ne rozdělovat obyvatele na cyklisty a řidiče. Podílíme se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních i nelegislativních opatření týkajících se oblasti městské mobility, chceme být partneři pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci.

Asociace měst pro cyklisty je celostátní, dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, založenou jako zájmové sdružení právnických osob. Členy Asociace jsou obce, měst, svazky a neziskové organizace. Činnost Asociace je založena především na aktivitě starostů, primátorů a členů zastupitelstev obcí a měst, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémům spojených s městskou mobilitou a otázkami dopravy.




Náš vzor - město Lipsko

Město Lipsko patřilo před 25 lety k výhodoněmeckému bloku a stálo tak na pomyslné startovací čáře společně s českými a slovenskými městy. Lipsko přitom dnes patří k městům s nejvyšší kvalitou života v Německu. Dnes o sobě může hrdě tvrdit, že je město s DOBROU ADRESOU.

Co znamená pojem „dobrá adresa“ z pohledu města Lipska?

Dobrá adresa znamená také mít kvalitní dopravní infrastrukturu a promyšlené řešení mobility obyvatel i přepravy zboží.

Proto nás zajímal názor Torbena Heinemanna, vedoucího odboru dopravy města, a jeho pohled na život ve městě, na udržitelnou dopravu, její vliv na "místa s dobrou adresou".

Torben Heinemann: Udržitelná doprava je základní podmínkou pro celkovou kvalitu života

Podle názoru vedoucího odboru dopravy Lipska Torbena Heinemanna je základním cílem města zvýšení celkové kvality života, v duchu sloganu „město s dobrou adresou“. Všechny ostatní faktory jsou této hlavní myšlence podřízeny.

„Naším cílem je zvýšit kvalitu života a přitáhnout průmysl a nové obyvatele do města. Pokud je město atraktivní pro život a je tam dostatečně silný průmysl, ekonomika bude následovat a poroste,“ řekl o vizi Lipska.

V roce 1989 bylo město součástí bývalého východního bloku. „Před pětadvaceti lety byla ekonomika v troskách, lidé opouštěli město a v centru bylo mnoho zřícených neobyvatelných domů,“ vzpomínal Heinemann. „Základním cílem bylo získat identitu. Lidé měli teprve zjistit, proč žít v Lipsku. Pro nás to znamenalo vytvořit nové atraktivní centrum, to znamená především obchody, zrekonstruovat staré domy, aby byly znovu obyvatelné. Před patnácti lety tu byla nezaměstnanost na úrovni téměř 25 %, dnes je to méně než 10 %. Počátkem 90. let z města odešlo více než 100 tisíc lidí, to je zhruba 20 % populace města. Dnes se lidé stěhují zpátky do města, protože je atraktivní pro život. Jsou tu nové pracovní příležitosti, především v automobilovém průmyslu, ale také souvislosti s letištěm, tedy v logistice.“

Jaká je situace dnes? Do města přišly nové společnosti, investují tu a rozvíjejí tady svoje výrobní závody. Dnes je možné říci, že životní úroveň v Lipsku je na poměrně vysoké úrovni v porovnání se zbytkem Německa.

S tím souvisí i další ze strategií Lipska, tedy být „město přátelské k rodině“. Na ulicích jsou často k vidění rodiče s malými dětmi, přímo v centru se nachází univerzitní komplex, takže Lipsko zůstává poměrně mladým městem.

Torben Heinemann o tom říká: „Důležité je pro nás dostatek místa ve školkách a jeslích. Naším cílem je, aby 80 % dětí ve věku mladším než 3 roky mělo místo v zařízeních pro denní péči (tedy v jeslích). Proto je tu v plánu zbudovat 16 nových zařízení pro tyto děti, to je více než v jiných německých městech. V Lipsku se každoročně narodí 6000 nových dětí, další obyvatelé se stěhují do města. Ročně se tak populace Lipska zvyšuje o 10 až 12 tisíc nových lidí. Ve výsledku to je velmi rychlý růst populace, hlavně když zvážíme, že před 20 lety se stěhovali pryč. Také na tom je vidět, kolik času bylo třeba ke změně.

Jestli tedy můžeme udělat nějaký závěr, podle zkušeností z Lipska je nejdůležitější pracovat na zvýšení celkové kvality života a průmysl a celková ekonomika s pracovními příležitostmi potom reagují ekonomickým růstem. Kde se dobře žije, tam budou fungovat také obchody - to je hlavní krédum Lipska.

 

Torben Heinemann dále praktickými příklady ze svého města představil svůj pohled na bezpečnost: „V první řadě se snažíme zlepšovat infrastrukturu. Helma pro cyklisty je v každém případě užitečná a doporučujeme ji. Pokud ale dojde ke srážce cyklisty s autem ve vysoké rychlosti, helma příliš nepomůže. Podle našich zkušeností je rozhodující rychlost auta, proto se snažíme především snížit maximální povolenou rychlost. Většina rezidenčních čtvrtí má rychlost omezenu na 30 km/h, prakticky celé centrum města je v režimu 20 km/h. Na ostatních silnicích je maximální povolená rychlost 50 km/h. Na takových silnicích ale potřebujete oddělenou infrastrukturu pro cyklisty - nejlepší jsou oddělené cyklostezky, druhou volbou řešení je potom cyklopruh. Ale to platí jen pro ulice, kde je povolená rychlost větší než 30 km/h, v ostatních to nepotřebujete.“

Většina centra města je tak v režimu pěší zóny, případně zóny 20. Město má s touto praxí velmi dobrou zkušenost, statistiky smrtelných úrazů dlouhodobě klesají. „Pokud jde o bezpečnost, před 15 lety jsme měli v Lipsku 22 smrtelných zranění, vloni to byly 3 úmrtí v důsledku dopravních nehod,“ tvrdí Torben Heinemann.

 

 

Vedoucí odboru dopravy poukázal přitom na obecný princip vlastní zodpovědnosti. „Ke kvalitní adrese a dobrému životnímu stylu patří také možnost jezdit na kole. Zvyšování počtu cyklistů je naším cílem, proto na ně nepřenášíme vinu, ale především se snažíme vytvořit jim dobré podmínky.“ Podle něj diskuse o zavedení povinných cyklistických příleb proběhla. Každému zákonu předchází totiž v Německu důkladná veřejná diskuse. „Především u dětí se přitom hovořilo o přenášení zodpovědnosti,“ říká Torben Heinemann a dodává: „Podobný výsledek měla také diskuse v Duryňsku. Zde došli k závěru, že dítě bez přilby, které se zraní, by v takovém případě ztratilo nárok na pojištění. Není přitom možné vyžadovat po rodičích, aby stále měli své děti pod kontrolou. Snažíme se je proto ochránit především vytvořením bezpečného prostředí.“

Podle zkušeností ze zahraničí vede zavedení povinnosti nosit helmu ke snížení zájmu o používání jízdního kola jako každodenního dopravního prostředku. „Jestli chcete mít aktivní procyklistickou politiku, musíte v první řadě budovat bezpečnou infrastrukturu. Zákon o povinných přilbách jde v důsledku opačným směrem,“ řekl Heinemann a uzavřel: „Zákon o povinném nošení helem nemůže být použit jako výmluva pro absenci bezpečné infrastruktury.“

 

Podívejte se, jak se v Lipsku inspirovalo město Pardubice:

 

Nadřazení tématu celkové kvality života potom zahrne nejen omezení motorové dopravy, ale bude pozitivním tématem pro celou společnost a může tak být lépe přijímána. Kvalita života přitom zahrnuje nejen udržitelnou dopravu, ale souvisí také s ekonomickou prosperitou, dobrým pracovním uplatněním, dobrými možnostmi pro studium a kulturní vyžití a podobně. A s těmito tématy udržitelná doprava velmi podstatně souvisí.

 

Základní informace o LIPSKU

Data a fakta:
Počet obyvatel: 518 862
Rozloha: 297,4 km2
Web: www.leipzig.de
Podíl cyklodopravy: 14,4% (dopravní průzkum v r. 2008)

 Zajímavosti:
Stará radnice (Altes Rathaus), kostely „Thomaskirche“ a „Nikolaikirche“, Gewandhaus, Památník Bitvy národů (Völkerschlachtdenkmal), Opera (Oper), Ruský kostel (Russische Kirche)

Veletržní město s tradicí
Město staré 800 let má za sebou pohnuté dějiny. Kolem roku 1165 získalo Lipsko městská práva a privilegia pořádat trhy a rychle se rozvinulo do významného obchodního města. Udělení císařských tržních privilegií císařem Maxmiliánem I. v roce 1497 učinilo z Lipska obchodní město evropského významu.  Nejnovější kapitola dějin veletrhů v Lipsku začala v dubnu 1996 otevřením nového veletržního areálu, který je dnes známý svou architekturou, velkorysými alejemi a impozantní skleněnou halou.

Nakupování a gastronomie
Dnešní Lipsko se prezentuje jako dynamická hospodářská a kulturní metropole středního Německa. Srdcem města je kompaktní centrum s rozlohou asi jen 1 km2. V historických veletržních palácích a pasážích, které po r.1990 prošly citlivou rekonstrukcí, dnes zvou k procházkám a pobytu četné obchody, restaurace a kavárny. Zážitek putování od jedné restaurace nebo hospody k druhé nabízejí tzv. míle: Drallewatsch (oblast v okolí Barfussgäschen), divadelní čtvrť (oblast v okolí ulice Gottsched) a Jižní míle (oblast v okolí ulice Karla Liebknechta). To jsou synonyma pro zážitek, gastronomickou kulturu a zábavu v srdci města.

Pozoruhodnosti
Mnoho pozoruhodností vidí návštěvník Lipska už při procházce po pěší zóně v centru města. V pasáži Mädler, která je již celá staletí považována za nejreprezentativnější pěší zónu města, sídlí známá restaurace Auerbach-Keller (Auerbachova pivnice). Od r. 1525 je zde vinárna. V kavárně Zum Arabischen Coffe Baum (U arabského kávovníku), která je jednou z nejstarších kaváren v Evropě, kdysi býval stálým hostem Robert Schumann. Na náměstí Marktplatz stojí Stará radnice, jedna z nejpůsobivějších renesančních staveb v Německu. Kostel Nikolaikirche je nejstarší a největší kostel v Lipsku, od r.1989 je známý i jako jeden z opěrných bodů tzv. Sametové revoluce. Konaly a konají se zde modlitby za mír, z nichž se vyvinuly tzv. pondělní demonstrace, které rozhodujícím způsobem přispěly k pádu režimu v NDR a v konečném důsledku tak umožnily znovusjednocení Německa.

Hudba a muzea
Každého návštěvníka povede cesta do kostela Thomaskirche, kde má své počátky i sídlo světoznámý Thomanerchor (chlapecký pěvecký sbor) a kde kdysi po dobu 27 let působil jako učitel i Johann Sebastian Bach. Jeho hrob se nalézá v oltářním prostoru kostela Thomaskirche. Oblíbené jsou páteční a sobotní moteta sboru (sborové písně). Naproti Thomaskirche stojí Bachovo muzeum. Také mnoho jiných hudebníků má nějakou spojitost s Lipskem.

Iniciativa „Leipziger Notenspur“ (Lipská notová stopa) si dala za úkol umožnit návštěvu míst, kde tyto hudební osobnosti žily nebo působily, a to pěšky nebo na jízdním kole (www.notenspur-leipzig.de).

Muzeum výtvarného umění vlastní jednu z nejvýznamnějších sbírek umění ve středním Německu. Umění současnosti a aktuální tendence mohou zájemci vidět v Galerii současného umění, otevřené v r. 1998. Specifické ostrovy umění představují Stará lipská prádelna bavlny a „Tapetárna“. V prostorách těchto historických průmyslových staveb se nacházejí ateliéry a výstavní prostory světoznámých umělců, kteří dnes razí tzv. „Lipskou školu“, např. Neo Rauch.

Město s budoucností
Lipsko se od poloviny devadesátých let minulého století rozvinulo v nadregionální centrum služeb. Zde byla vybudována vysoce moderní telekomunikační síť, zde mají sídlo mnohé banky. Univerzita v Lipsku je druhou nejstarší v Německu, založena byla v r.1409 a může se pochlubit množstvím známých jmen s ní spojených, např. Richard Wagner nebo nositelé Nobelovy ceny  Carl Bosch, Gustav Hertz a Werner Heisenberg.

Město bude získávat na atraktivitě i v následujících letech, ať už v oblasti kultury, což reprezentuje novostavba Paulinum na Augustově náměstí, nebo v hospodářské oblasti, kde po přesídlení závodů Porsche Aga skupiny BMW vzniká na letišti Leipzig/Halle mezinárodní nákladní přepravní uzel DHL.

Dopravní politika
Město Lipsko je vzorem pro region středního Německa. Jako centrum vzdělání, služeb, kultury, zdravotnictví i jako sociální a administrativní centrum má Lipsko význam, který dalece překračuje hranice města. K tomu patří i atraktivní nabídka městské hromadné dopravy, která stavbou městského tunelu „City-Tunnel“ pro regionální železniční dopravu ve středním Německu určuje zcela nová měřítka. Cílem realizace schváleného plánu rozvoje městské dopravy je upřednostnit MHD před osobní automobilovou dopravou, a tak zvýšit v dělbě přepravní práce podíl dopravy, která nezatěžuje životní prostředí. Realizace probíhá pomocí rozvoje tramvajové sítě na síť městských drah, která reaguje na potřeby obyvatelstva, dále prostřednictvím celoplošného propojení tarifů a dopravy a dalších opatření.

Pěší dopravu zabezpečuje síť širokých a dobře schůdných chodníků podél veřejných cest, budování sítě kvalitních chodníků nezávislých na komunikacích pro motorová vozidla, zklidnění obytných částí, stejně jako vytváření a postupné rozšiřování oblastí přátelských k chodcům v centru města i v centrech jednotlivých městských čtvrtí. V centru města mají chodci úplnou přednost. Několik ulic a náměstí prošlo úpravami na základě „Koncepce uspořádání veřejného prostoru v centru města“, přijaté v r.1997. V důsledku úprav je jízda na kole v hlavních pěších zónách povolena jen mimo hlavní otvírací dobu obchodů (mezi 20hod a 11hod).

Lipsko má obecně velmi dobré podmínky pro cyklistickou dopravu, není zde větší stoupání, mnoho cest vede oblastí lužních lesů, v parcích a podél řek Elster, Luppe, Pleisse a Parthe a pro jízdu na kole jsou tedy vhodné. Celková délka stezek pro cyklisty vzrostla ze 70km v r.1990 na současných více než 300km, tedy víc než čtyřnásobně. Přibyly především cyklostezky podél stávajících i nově vybudovaných hlavních dopravních komunikací.

Aby byla cyklistická doprava ještě bezpečnější a atraktivnější, bude se délka cyklostezek podél silničních komunikací i nadále prodlužovat. Kromě toho je třeba využít všechny možnosti podpory cyklistické dopravy, jako je budování parkovacích míst pro cyklisty, značení tras, vytvoření městského plánu cyklistické dopravy, odstranění problémových míst, zajištění systémů půjčování jízdních kol  a větší ohleduplnost v případě objížděk.

Během plánování jakéhokoliv opatření na silnici (nová výstavba, rekonstrukce, opravy, značení) je třeba s ohledem na jiné druhy dopravy, především na pěší, přezkoumat, zda a jakým způsobem je možné cokoliv zlepšit ve prospěch cyklistů.

V roce 1994 se v Lipsku začalo se značením cyklotras, z nichž mnohé jsou orientovány radiálně na centrum města. Zvlášť atraktivní spojení nabízí cyklostezka podél řeky Elster, cyklostezka u řek Elster – Saale, dále podél řeky Pleisse a další podél řeky Parthe.

Zdroj: „http://sk.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitka_n%C3%A1rodov&oldid=4378102


Úvod
Novinky
Dobrá adresa
Aktivity
Členové
Jak se stát členem
Partneři
Kontakt
Pro média, dokumenty
Odkazy

Web je realizován v rámci projektu Central MeetBike prostřednictvím programu CentralEurope,
který je spolufinancován ERDF.

cyklistická akademie

 

Copyright © cyklomesta.cz
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Asociace měst pro cyklisty a s uvedením zdroje.

Partneři: Česko jede - Cyklistická akademie - www.kamvpraze.info - Univerzita Palackého v Olomouci - Velvyslanectví Dánského království

mapa webu Webdesign STUDIO VIRTUALIS