Co je třeba projednat?

V zákoně a navazujících předpisech stále chybí další zásadní ustanovení, především nepovinné použití opatření pro cyklisty, jasná definice bruslaře a jeho umístění na společné stezce nebo definice práv, povinností a možností u cykloobousměrek. Stejně tak by bylo třeba provést sjednocení práv a povinností chodců a cyklistů u křížení ve vybraných případech a tomu přizpůsobit značení. Přednosti na stezce umístěné podél vozovky taktéž nejsou dořešeny a celé téma je ponecháno na místních poměrech a vždy lokálním řešení stavebního uspořádání série míst ležících mimo pozemní komunikaci. Dále se proto chceme zaměřovat na tyto okruhy:

 

CYKLOOBOUSMĚRKY

problematika

Pro zajištění vyvážené dopravní obsluhy území by měl být každý druh dopravy omezován co nejméně, pouze je-li to s ohledem na provozní podmínky nezbytné: pokud je pomocí jednosměrného provozu navyšováno množství parkovacích míst anebo zamezováno nežádoucímu průjezdu automobilů, měl by být automaticky zachován obousměrný provoz jízdních kol.

současný stav

Zajištění obousměrného provozu jízdních kol u jednosměrných komunikací bývá v současnosti často problematické z důvodu nejednoznačné legislativní úpravy; jako relativně bezproblémová bývá vnímána pouze varianta se samostatným protisměrným cyklistickým pruhem na jednosměrných komunikacích v celé délce úseku, což je však pro mnoho situací řešení nevhodné či nemožné (nedostatek prostoru, nákladnost úpravy, provozní komplikace apod.). Zejména v případě zklidněných zón a zklidněných pozemních komunikací bývá i při nízkých intenzitách provozu obtížné umožnit obousměrný provoz pouze pomocí svislého dopravního značení či s minimem vodorovného značení. Obdobná situace přitom existuje u mnoha jednopruhových komunikací s obousměrným provozem všech vozidel.

příklady

Základní možnosti zajištění obousměrného provozu jízdních kol jsou:

 Fotogalerie: Projednání legislativních změn #3Fotogalerie: Projednání legislativních změn #4

 

JÍZDA NA KOLE NEJEN PŘI PRAVÉM OKRAJI VOZOVKY

problematika

V situacích, kdy není fyzicky možné bezpečné míjení (šířka pruhu méně než 3,75 m), resp. předjíždění jízdního kola automobilem, je bezpečnější, aby průjezd na jízdním kole (takovým úsekem nebo místem) neprobíhal při pravé straně vozovky, ale přibližně středem jízdního pruhu. V současnosti je však tento způsob průjezdu nelegální. V praxi se dnes cyklisté pohybující se zúženými místy či podél zaparkovaných vozidel s dostatečným bezpečnostní odstupem dostávají do konfliktů s řidiči motorových vozidel).

současný stav

V § 57 odst. (2) zákona č. 361/2000 Sb. je jízda na jízdním kole definována takto:
Na vozovce se na jízdním kole jezdí při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci, smí se jet po pravé krajnici. Jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních komunikacích rozumí i koloběžka.

příklady

Obr. 1: vlevo jízda podél parkovacího pásu – jízdní kolo se musí pohybovat tak, aby se vyhnulo případným otevřeným dveřím zaparkovaného vozidla (červeně = špatně, zeleně = správně), bezpečnostní odstup činí cca 0,75 m; uprostřed – předjížděcí manévr, vpravo jízda ve stoupání resp. klesání (jízdní kolo ve stoupání nepotřebuje vzhledem ke své okamžité rychlosti takový odstup od zaparkovaných vozidel jako v případě klesání – úplně vpravo)

Obr. 2: vybrané schematické ukázky vzájemného vztahu parkujícího vozidla a projíždějícího jízdního kola

Situace, ve kterých není vhodné, aby se jízdní kolo, resp. cyklista pohyboval striktně při pravém okraji:

 

MOŽNOST PROVEDENÍ ZKUŠEBNÍHO OPATŘENÍ

problematika

Nastavit pravidla pro možnost zkušebního testování v běžném provozu nového dopravního opatření, které současnou legislativní a technickou úpravou není možné realizovat, zároveň je však před jeho trvalou právní implementací vhodné jej nejprve prověřit a na základě sledování vyhodnotit.

současný stav

V praxi v současnosti v ČR dochází buď k realizaci opatření na hraně zákona či za ní, případně k realizacím nedojde vůbec a podmíky pro cyklodopravu zůstávají nevhodné. Pokud dochází k novým legislativním úpravám, nejsou předmětná opatření prověřena a „odladěna“ nejprve na základě testování v běžném provozu v ĆR (až na výjimky realizované na hraně či za hranou zákona); pokud se tak následně objeví problémy, je opět nezbytné zasahovat do zákona či vyhlášky.

příklady

 zákon č. 361/2000 Sb. – návrh možných řešení:

vyhláška č. 30/2001 Sb. – návrh možných řešení:

 Fotogalerie: Projednání legislativních změn #17Fotogalerie: Projednání legislativních změn #18Fotogalerie: Projednání legislativních změn #19Fotogalerie: Projednání legislativních změn #20

Ukázky míst se zkušebním provozem doplňkového volna pro cyklisty na světelně řízené křižovatce, Francie
(foto Štěpán Boháč)

NEPOVINNÉ POUŽITÍ CYKLISTICKÉHO OPATŘENÍ

problematika

Cyklistická infrastruktura nemusí vždy zajišťovat všechny potřeby uživatelů, proto by měla být zachována možnost individuální volby s ohledem na bezpečnost a plynulost provozu: například rodina s dětmi má zcela jiné požadavky pro jízdu na kole než ten, kdo jede do práce. Dalším faktorem může být sjízdnost, resp. použitelnost a bezpečnost „náhradních“ tras (např. samostatného cyklistického opatření) vlivem denní doby, klimatických podmínek, kvality údržby apod.

současný stav

V současnosti platí v ČR povinnost užití opatření pro cyklisty ze zákona ve všech případech; ve vyhlášce je tato skutečnost alespoň omezena na daný směr jízdy. Toto ustanovení vytváří problémy při projednávání návrhu cyklistických opatření, kdy je výsledkem buď nenavržení žádného opatření pro cyklodopravu, nebo je opatření nedostatečné. V běžném provozu pak nastávají z hlediska cyklisty situace neřešitelné v souladu s platnou legislativou, které navíc bývají v některých případech sankcionovány ze strany Policie ČR, byť jsou reálně bezproblémové z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu.

příklady

Ukázky situací, ve kterých je přirozené a logické chování v rozporu s platnou právní úpravou:

 Fotogalerie: Projednání legislativních změn #21Fotogalerie: Projednání legislativních změn #22

Jistě víte, že roste počet aut na silnicích. A tak každé opatření, které nabídne cyklistům (zvláště pokud se jedná o rodiče s dětmi) jet mimo silnici, tak je dobré. Nabídne se třeba využití stávajícího chodníku, který má dostatečnou šířku. Vznikne tak nová společná stezka pro chodce a cyklisty. Všichni mohou být spokojeni, ale zapomnělo se na jednu maličkost. Stávající chodník (nyní cyklostezka) je v dezolátním stavu. Takže rodiče s dětmi jsou spokojeni, ale normální cyklista proklíná toho, kdo toto řešení vymyslel. I On stojí před volbou:  „vždyť spěchám do práce, chci jet rychle a tak chci využít stávající silnice, jenže nemohu, neboť bych dostal pokutu. Mám tedy jet po rozbité cyklostezce a slézt na každé křižovatce z kola?“. Znáte takové případy ve svém okolí, kdy musíte použít cyklostezku a vy víte, že je ve špatném stavu anebo má jiné nevýhody? Přitom by stačilo tak málo, dát lidem možnost volby.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kde je problém? Cyklisté z Chropyně nejedou po cyklostezce, ale po silnici. Tím porušují zákon. Proč jej ale porušují? Na stezku navíc nelze najet, neboť není snížen obrubník. Společná stezka pro chodce a cyklisty začíná až za 8 m, takže cyklista musí tento úsek absolvovat pěšky. Foto: archiv Asociace měst pro cyklisty

OCHRANA SLABŠÍCH UŽIVATELŮ

problematika

Zranitelnější uživatelé zasluhují lepší právní ochranu před těmi silnějšími, kteří jsou chráněni konstrukcemi vozidel. Tato ochrana obecně motivuje k vyšší vzájemné ohleduplnosti a umožňuje realizovat v praxi funkčnější a často zároveň i méně nákladná opatření. Prevence je v prostředí ČR jednoznačně funkčnější než restrikce.

 

Fotogalerie: Projednání legislativních změn #23

současný stav - inspirace

Vídeňská úmluva z roku 1968 čl. 7 odst 3:

Řidiči se musí obzvláště opatrně chovat vůči zranitelným účastníkům silničního provozu, jako jsou chodci a cyklisté a to zejména děti, osoby starší a tělesně postižené.

 

STEZKA PODÉL HLAVNÍ KOMUNIKACE

problematika

Při jízdě po cyklistické stezce či pásu souběžném s hlavní komunikací by měla být automaticky zajištěna přednost v jízdě při křížení vedlejších komunikací a napojení míst ležících mimo komunikace, obdobně jako je to běžné v zemích EU. Priorita a kontinuita pohybu zejména podél hlavních prostorově-dopravních os v území je tak sjednocena před vedlejšími vazbami, tj. rovnocenná pro všechny druhy dopravy.

současný stav

V současnosti nelze uspokojivě řešit křížení stezky podél hlavní komunikace s vedlejšími komunikacemi, mnoho situací je buď prakticky neřešitelných (pouhá přerušení stezky s nutností vedení kola jsou nefunkční), nebo jsou uživatelsky, prostorově a současně ekonomicky nevhodné.

Další problém je stavební řešení křížení dle ustanovení, že stezky pro chodce a cyklisty na samostatném tělese nejsou součástí a příslušenství silnice nebo příslušné pozemní komunikace (dle z. č. 13/1997 Sb.), přitom společné řešení právě v křižovatkách může být bezpečnější nejen z hlediska dopravního, ale výhodnější i z hlediska technického řešení a vynaložených finančních prostředků. Současně může být vyřešena správa obou komunikací se stavbami přímo souvisejícími.

Řešení upřednostnění stezky podél hlavní komunikace neumožňuje jednak obecná úprava o odbočování a vyjíždění a najíždění z míst ležících mimo komunikace (viz bod. „křížení a sjednocení práv a povinností“). Současně není možné doplnit pod značku „dej přednost v jízdě“ jinou dodatkovou tabulku než „tramvaje“.

příklady

obrázek 1 (vlevo): v případě, že chce být upřednostněna jízda po intenzivně vytížené stezce podél hlavní komunikace oproti minimálnímu výjezdu z vedlejší komunikace, řeší tuto situaci některá česká města pomocí vyznačení hlavní a vedlejší komunikace obdobně, jako je tomu u křižovatky (Pardubice)

obrázek 2 (vpravo): souběžné stezky jsou v mnoha zemích EU preferovány před vedlejšími komunikacemi a výjezdy (Dánsko)

obrázek 3 a 4 : průjezd po stezce je nadřazen vjezdu a výjezdu čerpací stanice (Dánsko)

SVĚTELNÉ SIGNALIZACE

problematika

Světelně řízené křižovatky a křížení mohou v případě vhodného zohlednění cyklistické dopravy napomáhat výraznému zvýšení bezpečnosti i plynulosti provozu. Naopak pokud jsou vytvářeny pouze při zohlednění motorové a pěší dopravy, může docházet k vytváření problémových či přímo kolizních míst a situací. Z hlediska práv a povinností, zejména ohledně předností v jízdě, zde totiž nehraje roli pouze neměnné prostorové řešení, ale také časová proměnnost daná světelným řízením.

současný stav

V současnosti nelze v ČR u světelně signalizovaných křižovatek realizovat mnoho opatření, která zohledňují rozdílné rychlosti a způsob průjezdu jízdích kol a automobilů a jsou běžně používána v zahraničí: v mnoha případech tak zcela zbytečně není možné zajistit bezpečný průjezd na kole, případně je realizovatelné řešení nákladnější či méně srozumitelné.

příklady

 Fotogalerie: Projednání legislativních změn #32Fotogalerie: Projednání legislativních změn #33Fotogalerie: Projednání legislativních změn #34

vlevo cyklistická návěstidla u VJP pro cyklisty v Brně, uprostřed VJP pro cyklisty v Praze, vpravo (2x) zahraniční ukázky

problematická místa České Budějovice a Ostrava (foto vlevo a uprostřed, zaslané cyklokoordinátory měst)

 

ZKLIDNĚNÉ OBLASTÍ A SNIŽOVÁNÍ RYCHLOSTI

problematika

Zejména v rezidenčních oblastech je žádoucí automaticky zajistit podmínky pro bezpečný a komfortní pohyb pěšky i na kole celkovým zklidněním provozu a omezením rychlosti, kterými se výrazně snižuje množství i následky vážných dopravních nehod při minimálních prostorových nárocích.

současný stav

V současnosti jsou v zákoně definovány pěší a obytné zóny, pro ostatní komunikace platí obecná ustanovení. Pro zřizování zón Tempo 30 jsou od ledna 2011 k dispozici technické podmínky TP 218, často je však toto opatření nepochopeno nejen ze strany projektantů i úředníků, ale také samotných uživatelů. Dostatečně názorná opora (adekvátně významu i vhodnému rozsahu opatření ve městech a obcích) v zákoně i vyhlášce chybí.

 

příklady

Ukázka nejčastějších opatření, která přímo souvisejí se zklidněnými zónami a snižováním rychlosti:


Úvod
Novinky
Dobrá adresa
Aktivity
Členové
Jak se stát členem
Partneři
Kontakt
Pro média, dokumenty
Odkazy

 

cyklistická akademie

 

Copyright © cyklomesta.cz
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením
Asociace měst pro cyklisty a s uvedením zdroje.

Partneři: Česko jede - Akademie městské mobility - www.kamvpraze.info - Univerzita Palackého v Olomouci - Velvyslanectví Dánského království

mapa webu Webdesign STUDIO VIRTUALIS